16. května 2016 v 13:15 | Eri
|
Tak jsem nějak chytla náladu něco vytvořit. Vzpomněla jsem si že jsem dlouho nic nemalovala, a tak jsem přemýšlela co by to mohlo být. Nápad opět přišel tak samovolně, že jsem ho dlouho dobu jen tušila, než mě napadl.
Dneska byl moc krásný den. To jo. Na obloze se vystřídaly všechny mraky co znám s deštěm i sluníčkem. Takových dnů je málo a tak samozřejmě půlku dne prospím. Jinak bych to nebyla Já. Po oběde jsem začala zase fungovat a tak jsem se hnula na vý let. Všude mraky a vítr. Koukala jsem hlavně na vlaštovky, než jsem se naladila na něco pomalejšího, co mi bylo více sympatické. Mraky. Vypadaly hezky do té doby, než z nich začalo pršet. Chtěla jsem vidět duhu, ale žádnou jsem nepřistihla. Začala jsem tušit, co namaluju. Deštíku jsem unikla a dál koukala na mraky. Dosud nic moc zajmavého. Sluníčko zase vysvitlo, a tak jsem dál relaxovala na střeše. Chvíli před západem jsem pak přišla domů, zrovna na večeři.
Ve svém pokoji jsem konečně dostala můj tušený nápad. Jasně! Namaluju to na co koukám celý odpoledne ;D
Papír a barvy jsem vytáhla ze šuplíku, do kelímku jsem nalila vodu co mi zrovna stála na stole, no prostě už mám všechno po ruce, protože se mi nechce nikam chodit. Chyběly štětce, tak jsem si vzala kuchyňskou houbičku která tu zrovna ležela˛ kdoví proč. Houbičkou jsem pak napatlala celý papír do přechodů modré a na to pak bílé fleky. Nacpala jsem do toho vodovky, akvarel, akryl, prostě všechno, než mi vyhovoval odstín. Bílé fleky jsem pak udělala venkovním latexem (prostě jsem moc líná dojít do obchodu si koupit bílou). Někde z hloubi šuplíku jsem nakonec vyhrabala štětec a tmavě modrou udělala na bílé fleky modré šmouhy. Tak. teď to uschne.
Když je hezky˛ všude se vytvoří nádherné cumuly, pod kterými je stoupavý proud
Namalovala jsem pak ještě stejnou houbičkou mraky když pršelo, tentokrát bez štětce, protože se mi nechtělo ho podruhé vymývat od latexu.
Těším se na další krásné dny a noci.
Když prší˛ z mraků se stane šedá změť vlnek
Krásné a zvláště uklidňující malby :) Člověk občas při experimentování přijde na nečekané techniky a fígle. Houbička...Pane jo. Tak proto mají mráčky tak zvláštní, chundelatou texturu. Je super, jak na prvním obrázku jsou skoro všechny vyrovnané v jedné rovině. Krásně se na to kouká. A druhý-skoro by se po něm dalo chodit, vypadá to tak "celestial", prostě nebesky, krásně. :)