Den všeho hobitstva 2016

15. října 2016 v 20:44 | Ilian |  Zážitky
Konečně jsem dopsala reportáž z jednoho úžasného dne. Oslavy Bilbových a Frodových narozenin! Je to dosti časově přeházené a dost věcí tam chybí, ale snad to nebude vadit.
Od Mittalmaru:
Elfština - angličtina
Rohirština - španělština



Ráno jsem si dala budík na 6:00, protože jsem chtěla ještě dodělat dárek pro Polly. Vyhrabala jsem se z postele a řádně jsem se ustrojila. Měla jsem černé tepláky, černé termotriko (normální černé s dlouhými rukávy nemám), přes to bílé tričko s gondorským stromem, opasek a hnědý plášť. Vůbec nestíhala a kdyby mi taťka nenabídl, že mě odveze, tak bych asi školu nestihla. Pamětinu jsem nezvládla, rozhodla jsem se, že ji dodělám ve škole.

Stihli jsme to tak akorát. U skříněk jsem potkala Tauriel a jednu spolužačku. Tauriel na sobě měla vlastnoručně vyrobenou červenou sukni, ale vzala si k ní černé triko a ne bílou košili, jak jsme se domluvily! Pfff... Spolužačka, která o Dni hobitů nevěděla vůbec nic asi usoudila, že bude bezpečnější, když se bude chovat jako kdyby se nic nedělo a nezeptala se vůbec na nic. Postupně se do třídy trousili další spolužáci, ale žádné poznámky překvapivě neměli. Nevěděla jsem jestli je to dobře nebo špatně, ale nakonec jsem si řekla, že spíš dobře.

První byla dneska na programu dvouhodinovka elfštiny, na které jsme byly s Tauriel sami, protože Lithiel s Eri chodí do té lepší skupiny. Bylo to fajn. Příležitostně jsem dělala dárek pro Polly a učitelka mi pochválila kostým. Nebo jenom sponu na plášti, fakt si nejsem jistá.

Jako další jsme měli matematiku, kde jsme se setkaly s Lithiel a Eri. Lithiel na sobě měla bílé šaty, co sháněla v úterý, ale nevzala si k nim modrý plášť, což jsem považovala za zradu. Eri měla vlastnoručně vyrobenou zelenou sukni, bílou košili a skvělé kšandy, které se mi k tomu hrozně líbily. Učitelka na nás byla děsně naštvaná, protože jsme pokazili písemku (půlka lidí zapomněla ten papír otočit) a třetina třídy (včetně mě a Lithiel) si zapomněla pracovní sešit. Jinak konkrétně k nám žádné poznámky neměla.

O přestávce se Lithiel spolužačka, co se děje, že máme tohle oblečení. Lithiel jí to začala složitě vysvětlovat, ale já jsem jí prostě řekla, že slavíme Den hobitů. Jako třetí byla čeština-literatura. Byla to nuda, jenom mě překvapilo, že zrovna tahle učitelka se nás na nic nezeptala. Škoda.

Další na pořadu dne byl tělocvik. Na ten jsme si raději kostýmy sundaly, ale Lithiel ne, protože si zapomněla boty, a tak necvičila. Hráli jsme softbal a vyhráli jsme :-)

Pak jsme šli s Eri na oběd. Učitelka na děják, co pouštěla do jídelny se nás zeptala, jestli jsme někde vystupovali. Odpověděli jsme, že slavíme Den hobitů. Řekla jenom "aha".

Zeměpis Ardy. O tom jsem si od rána nebyla jistá, jestli z něj píšeme test. Všichni mě přesvědčovali, že ne a mě ujišťovali, že píšeme z rohirštiny. O tom jsem zase nic nevěděla já. Nakonec jsme naštěstí nepsali. Rohirština byla pohodová, ale asi se na mě projevovala únava, protože jsem plácala kraviny. Ale konečně jsem dokončila dáreček pro Polly.

Potom jsme už jenom vzali tašky a radostně spěchali pryč na vlak do Prahy. Když už jsme byli kus cesty za školou, Lithiel došlo, že si zapomněla housle. Vrazila Eri do ruky košík s jídlem a rozběhla se zpátky. My jsme zatím pomalu pokračovali a já jsem se stresovala, že to nestihneme, protože Laurien v tom vlaku už byla a my k ní měly jenom přistoupit. Když jsme dorazily k nádraží zbývaly asi čtyři minuty. Eri si šla koupit lístek a já jsem se málem nervově zhroutila, protože jsem byla přesvědčená, že to Lithiel nemůže stihnout. Zbývaly tři minuty a Lithiel nikde. A pak Tauriel řekla, že jí vidí a opravdu se vynořila. V rychlosti jsme se rozloučily s Tauriel, protože s námi jet na sraz odmítla. Na nádraží jsme vyšly zrovna když vlak přijel a nastoupily do posledního vagónu, kde už na nás čekala Laurien.

Sesedly jsme se dohromady a povídaly si. Lidi se na nás ani moc nedívali, jenom průvodčí, co k nám přišla, se nás ptala, co se děje. Když jsme jí řekly, že slavíme Den hobitů, řekla, že je to hezký :-) Úspěšně jsme dojely na Hlavní nádraží a přestoupily na metro. Měly jsme štěstí, protože zrovna jelo. Vtěsnaly jsme se do nacpaného vagónu a dojely na Florenc, kde jsme přesedly na Béčko. Povedlo se nám nepřejet a vystoupit na Invalodovně. Potom následovala otázka: Jak se do parku dostaneme? Vytáhla jsem mobil, abych se podívala na meil od Irith, kde byla cesta popsána. Podle instrukcí jsme se vydaly doleva a jaly se hledat rušnou silnici. Ta, kterou jsme našly, moc rušná nebyla, ale rozhodly jsme se jí využít a šly jsme doleva. Eri řekla něco o bílých šipkách, které jsme vyděl cestou viděly. Řekly jsme si, že to mohly udělat Mittalmaři, ale moc jsme na to nespoléhaly. Po chvíli jsme ale park skutečně uviděly! Pak nastala debata, jak jezírko, u kterého měl sraz být, najdeme. Nakonec jsme se rozhodly prostě zabočit na první příhodné cestičce a světe div se. Ono to vyšlo! Po chvíli jsme uviděli skupinku oblečenou v kostýmech a mávajícího Pipa.

Nastalo hromadné vítání, objímání a seznamování. Bylo nás tam asi třináct, ale znala jsem jen Irith, Polly, Falka a Šárku. Vytáhly jsme jídlo a nástroje a začaly konverzovat. Po chvíli jsme se se Smíškem rozhodli, že něco zahrajeme. Já vytáhla flétnu, Lithiel housle a Smíšek měl kytaru. Vybrali jsme Minas Tirith. Nejdřív byl problém začít společně, ale přes to jsme se nějak prokousali. Horší bylo se společně udržet. Já jsem vždycky někde odpadla, protože jsem na ty noty neviděla a hrála to zpaměti a pak jsem se vždycky ztratila. Po třech pokusech jsme se zase vratili k povídání. Vtipné bylo, když jsem řekla, že já, Lithiel a Eri vhodíme do stejné třídy a Pipin poukázal na Laurien. Až pak zjistil, že je o dva roky mladší než já.Někdy jsme pak ještě zkoušeli hrát, ale nikdy jsme to nedohráli. Jedině když hrál jenom jeden z nás. Jednou to tuším byl Smíšek na kytaru a potom Eri na okarínu.

Někdy mezitím přišla Daniela. To jsme se rozhodli rozhoupat a rozdat dárky. Pipovi jsem dala drabble, variaci na mittalmarské výplody, Smíškovi komiks o tom, jak Smíšek s Pipinem vyměnili elfům zvířata a věci, co nosí na hlavách a Šárce něco o Yavanně. Lithilel všem rozdala jídlo ve vážně hezkých skleničkách. Pipin se u mojeho drabble začal hrozně smát a Daniela chtěla vědět o co jde. No a pohled na ní, která nikdy o mittalmarské parodii na LOTRa neslyšela, stál vážně za to :-) Abyste rozumněli, v tom drabble byla pro normální lidi srozumitelná asi jedna věta...

Někdy ke konci přišli nějaké malé děti s balónky a pár velkými lidmi a Smíšek s Pipem se tam šli zeptat, jestli to má něco společného s Bilbem a hobity. Nakonec se vrátili s tím, že je to prostě dětská oslava a ti lidi sotva ví, co to Pán prstenů je... Potom vypouštěli balónky a my jsme se bavili tím, že jsme sledovali, jak vysoko doletí. No, dost vysoko. Někdo pořád říká, že je vidí jako malé tečky dlouho potom, co se mě už ztratily z očí. Ještě předtím se ale Daniela rozhodla prodávat CDčka a my se chopily příležitosti. Já si koupila pásmo Hobita a Lithiel Feanora s tím, že si je pak vyměníme. Lithiel pak ale odešla, aby vyzvedla bratra Genra ze sboru.

Potom někdo přišel a pak ještě jedna paní, kterou jsem tuším viděla na Conu, ale jinak jí bohužel neznám a vytáhla guláš, který ale nikdo nechtěl jíst, protože už byli všichni nacpaní, takže musel být všechen zase odnesen.Pipin už ale bohužel musel jít domů takže nastalo loučení a kromě toho sklízení věcí z deky, protože byla jeho. Se Smíškem jsme se domluvili, že ho odvezeme.

Přesunuli jsme se na lavičky, kde jsme si ještě chvíli povídali, ale pak se čas posunul a my jsme se vydali k metru, kde nás měl můj taťka vyzvednout. Šla s námi i většina ostatních, protože chtěli metrem domů. U metra jsme se rozloučili a já zavolala taťkovi. Prý máme jet na nějakou stanici, že je zácpa. Tak se nám to metro nevyhlo. No, tak jsme na tu stanici dojeli, ale nevěděli jsme na jakou stranu máme jít, ale nakonec jsme se prostě někam vydali. Pak nastala s taťkou komunikace po telefonu, kdy se zjišťovalo, kde jsme. Hledali jsme kvůli tomu obchodní dům. Po čtvrthodině jsme zjistili, že to velké vedle nás má na střeše napsáno "Obchodní dům". No, nakonec jsme se šťastně našli a vyjeli domů.

Bylo to vážně skvělé odpoledne a já za něj opravdu děkuji!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 16. října 2016 v 18:54 | Reagovat

Moc hezká reportáž :-)
Dárečky se chystám naskenovat, jen mi do toho vždycky něco vlezlo :-)

2 Ilian Ilian | Web | 16. října 2016 v 19:56 | Reagovat

[1]: Díky! Jo a ty dářečky neřeš, jestli jsou s tím problémy ;-)

3 Aredhel Aredhel | Web | 19. října 2016 v 12:50 | Reagovat

Ha, konečně jsem podle tvojí reportáže rozšifrovala, kdo je na fotkách ta dívka v bílém za tebou a Eri. ;-) Díky.

4 Irith Irith | Web | 19. října 2016 v 19:14 | Reagovat

[2]: Už jsou dokonce i vyrobené, teď je jen vyzvednout a předat...

5 fantasyologie fantasyologie | 31. října 2016 v 7:27 | Reagovat

[3]: Není zač, alespoň to k něčemu bylo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama