CWC Day 5 - Příběh nějakého předmětu z tvého pokoje

6. září 2017 v 21:41 | Ilian |  Povídky
Ták, skončily mi prázdniny a já jsem zase zpět! Upřímně doufám, že když jsem teď měla dlouhou pauzu, tak budu psát víc, ale radši nic neslibuju. Co se týče dnešní povídky, jsem s ní docela spokojená, i když je asi víc popisná, než příběhová. A jaký máte názor vy?
Příběh je celý bez výjimky vymyšlený.


Seděla u sebe v pokoji na posteli a pomalu upíjela kávu z malého plastového kelímku ze starého automatu. Byl podzim. Za oknem se pod zamračenou oblohou se prohánělo barevné listí, které prudký vítr utrhl ze stromů. Brzy mělo pršet. Přemýšlela o tom, co se za celý den událo, a nedokázala se ubránit povzdechu a zamračenému výrazu. Její pozornost však upoutalo něco bílého. Pootočila hlavu tím směrem a navzdory špatnému dni jí rty zvlnil úsměv. Příčinou její radosti, bylo obyčejné ušmudlané pírko. Moc dobře si ale pamatovala, co k jeho nalezení vedlo.
***
Byla zima. Vločky se vesele proháněly po nebi, jen aby potom usedly na zem a byly zašlapány stovkami spěchajících nohou. Prodírala se mezi mnoha lidmi, honícími se za svými záležitostmi a přála si, aby to byl jen zlý sen. Zaspala, zrovna v den, kdy měla skládat zkoušku, která jí mohla změnit život. Odstrkovala nadávající lidi z cesty. Už to bylo jen kousek. Ještě chvilku a už tam bude. Doběhla k přechodu a ve spěchu si ani nevšimla, že přechází na červenou. Slyšela troubení aut a potom do ní něco tvrdého narazilo. Svalila se na chodník do špinavého sněhu a koutkem oka zahlédla auto, které se prořítilo v její těsné blízkosti. Vyčerpaně si lehla na zem a konečně si mohla dobře prohlédnout to, co jí srazilo. Ukázalo se, že je to kluk asi v jejím věku s kučeravými hnědými vlasy, hravým úsměvem a pihami kolem mrazem červeného nosu.
"Jsi v pořádku?" zeptal se a pomohl jí na nohy.
"Jo, snad jo," vykoktala zmateně.

"Tak to je dobře," usmál se a mrkl na ni. Chtěla něco říct, nebo alespoň poděkovat, ale když se znovu podívala na místo, kde stál, byl pryč. Místo něj tu zbylo jen bílé ušmudlané peříčko. Pravděpodobně se prostě ztratil v davu a peříčko vypadlo staré holubici, ale ona si myslela své. Sebrala peříčko a uschovala ho do kabátu. Teď věděla, že má svého anděla strážného, který na ni bude vždy dávat pozor.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama